Moje cesta

Jsem člověk, který se neustále vzdělává a hledá nové možnosti a řešení někdy i zdánlivě komplikovaných a těžko řešitelných situací. Zvídavost a sebevzdělávání mi nikdy nebyly cizí, a proto jsem se již v útlém věku vydala cestou osobního rozvoje. 

První kniha osobního rozvoje, kterou jsem četla se jmenovala Žít s radostí a bylo mi sotva dvanáct let, když jsem ji poprvé "zhltla" a fascinovaně si znovu a znovu dokola pročítala jednotlivé odstavce a kapitoly, jakobych si je chtěla nadobro vrýt do paměti a do svého podvědomí. 

Slovo podvědomí jsem od té chvíle četla v různých knihách čím dál častěji a jednou z mých biblí se tehdy stala i známá kniha p. Murphyho Moc podvědomí. Uplynulo mnoho a mnoho odstavců, stránek a knih, než jsem nakonec našla tu svou knihu a taky člověka, jehož slova, život a svět mi konečně začaly dávat opravdový smysl a chuť opravdově žít svůj život tak, jak si skutečně přeji. 

Byla to možná náhoda (ale jak říká Zdeňka, náhody neexistují) když mi moje velice dobrá kamarádka Jana Velena, které tímto velmi děkuji, půjčila v těhotenství knihu Tvoje dítě jako šance pro tebe. Tenkrát mi nepřišla moc důležitá a taky mi pár měsíců ležela na nočním stolku, než jsem se konečně odhodlala přečíst pár kapitol "od té ženské, která si myslí, že všechno ví", protože tenkrát jsem její slova a sebejistotu vnímala velice popudlivě. 

Jak zvláštní a paradoxní pro mě bylo, když jsem pochopila, že její slova mi dávají až neuvěřitelný smysl, a že to, o čem píše, mě úplně fascinuje. Chtěla jsem ji vidět a poznat jestli to, co říká, taky dělá a myslí to vážně. Jak moc jsem byla zvědavá a těšila se na její první přednášku. Nezklamala. Pochopila jsem, že je opravdová a myslí věci tak, jak říká. Přihlásila jsem se na její kurs a čekala dlouhý rok, než se otevřel. Bylo to dlouhé čekání, ale bylo plné naděje a taky úžasných odbloků od Ivanky Filové, díky kterým jsem si ujasnila, jak to vlastně v životě mám a co doopravdy chci. Díky Ivi.

Tento rok kurs dokončuji. Za ty více než tři roky, kdy jsem se poprvé setkala s metodou odbloku a vyzkoušela si ji "na vlastní kůži", jsem zjistila mnoho důležitých věcí, změnila mnoho nefunkčních postojů a modelů chování, přestala se bát v mnoha a mnoha situacích, protože kdysi jsem se bála velice často a takřka i bez zjevných důvodů. Naučila jsem se řešit své záležitosti efektivně a s láskou a vyjadřovat své pocity, místo toho, abych je jednoduše a stále dokola jen a jen potlačovala, a dusila v sobě. Za to vše, co jsem se naučila a stále se učím, děkuji Zdeňce Jordánové, mojí nejdražší a nejláskyplnější učitelce. Díky Zdeňko.