V kůži novorozeného miminka

Představte si, že máte tělo, které Vás neposlouchá a vy se nemůžete hýbat. Jediné pohyby, které můžete zažít jsou na Vaší vůli nezávislé a reflexní. Občas Vás tyto pohyby, probudí, občas zabolí a někdy nemile překvapí tak, že se úplně leknete.

Taky nemáte možnost sdělit okolí své potřeby, protože jazyk, kterým ostatní mluví je pro Vás příliš těžký k napodobení - Vaše tělo jej nedokáže zvládnout. I přesto rozumíte všemu, co se kolem Vás děje. Slyšíte slova, zvuky, vnímáte tóny hlasu a pocity. Ano, pocity cítíte velmi silně a je pro Vás někdy opravdu těžké se s nimi vypořádat.

Ať už jsou to pocity fyzické, třeba když Vás něco tlačí, nebo je Vám moc horko a vy si nemůžete sami pomoci. Nebo pocity duševní, když vidíte, že si ostatní ve Vašem okolí vzájemně nerozumí, jsou nešťastní a vy byste jim chtěli pomoci. Možná víte i jak, ale můžete jen plakat a křičet a zdá se, že oni nechápou...

Ležíte v postýlce a pláčete. A pak najednou… někdo Vás vezme do náruče, houpe Vás, tulí se k Vám a mazlí se s Vámi. Cítíte, jak se Vás něžně dotýká a pečuje o Vás. Je Vám krásně, když cítíte vůni a slyšíte hlas někoho, jehož blízkost a pohyby jsou Vám tolik známé ani nevíte odkud. Ale je Vám s ním krásně a nemůžete se těch chvil nabažit.

Často na Vás mluví a nevadí mu, že vy ještě neumíte odpovědět. Je šťastný, když Vám může povídat o tom, co všechno se v jeho světě děje a jak se má. A vy posloucháte ten krásný hlas, který je Vám milý a tolik známý. Někdy Vám i zpívá a povídá slovíčka, kterým se směje. Taky se chcete smát jako on, ale ještě to neumíte. V srdci se ale smějete a je Vám krásně.

Občas se stane, že si spolu nerozumíte. To když třeba pláčete z přetažení a nevíte, jak usnout. Nebo Vás štípe v nose, jak je suchý vzduch. Ale ten někdo Vás vezme do náručí a pevně stiskne, aby Vám udělal pohodlí.

Cítí, že Vám není vůbec dobře a chtěl by pomoci, ale neví jak. Tak Vás houpe a mluví na Vás... Najedou víte, že má o Vás opravdový zájem a nevadí mu, že řvete na celé kolo, i přesto máte jeho plnou pozornost. A vy křičíte dál, protože to prostě neumíte jinak a on Vás drží a chápe… Občas se chceme všichni vyplakat a někdy i moc.

Stává se, že se Vám dívá do očí a jakoby v nich četl a rozuměl… Ano, to jsou ty záblesky chvil, kdy opravdu cítíte, že je přítomný. Je tady s Vámi a nic jej nevyrušuje. Prostě je tady a teď pro Vás.

A pak se stane zázrak.

Když je Vám horko, on rozumí a hned Vám odebere přikrývky. Nebo pomyslíte na to, jak by bylo krásně teď venku a on hned chystá kočárek, abyste se prošli.

Najednou víte, že Vám rozumí. Ty chvíle jsou nezapomenutelné a i když jich někdy moc nebývá, radujete se z nich ještě dlouho.

A nakonec…

Možná ten “někdo”, který o Vás pečuje není ani trošku dokonalý a třeba nikdy dřív o nikoho nepečoval a často si vlastně neví rady. Ale vy ho milujete, protože je Vám s ním krásně. A když se k Vám tak pozorně a něžně chová... jistě miluje i on Vás!